pH

Voda BOHEMIA QUELLE. PH 8,2 vysoce alkalická (zásaditá) voda! Minerální voda je slabě mineralizovaná, geochemického typu HCO3-Na-Ca, studená, hypotonická.

Nobelova cena za rok 1931

V roce 1931 německý lékař a vědec MUDr. Otto Heinrich Warburg (1883-1970) obdržel Nobelovu cenu za objevení základní příčiny vzniku rakoviny. MUDr. Otto Heinrich Warburg totiž podrobně popsal, že rakovina je vlastně jen vnějším výsledkem a zcela přirozenou reakcí buněk každého živočišného těla na nefyziologické stravování a zároveň velice nezdravý způsob života.

Podle jeho tvrzení:

„Rakovinná tkáň je kyselá, zatímco zdravá tkáň je alkalická. Voda se dostává do iontů H + a OH-. Pokud existuje přebytek H + iontů, tkáň je kyselá; pokud existuje přebytek iontů OH-, tak je tkáň alkalická.“

Udržování pH rovnováhy v těle jedním z nejdůležitějších nástrojů k udržení zdraví!

Ve svém díle „Metabolismus nádoru“ MUDr. Warburg uvádí, že všechny karcinogenní formy splňují dvě základní podmínky: kyselost krve a hypoxii (nedostatek kyslíku pro metabolismus buňky). Nedostatek kyslíku a acidóza, jsou jako dvě strany mince: „Pokud máte jednu, máte i druhou“.

„Odeberete-li zdravé buňce 35 % jejího kyslíku, dokážete z ní udělat rakovinovou buňku za pouhé dva dny“, tvrdil MUDr. Warburg. „Všechny normální buňky mají maximální potřebu kyslíku, avšak nádorové buňky mohou žít bez něj. To je pravidlo bez výjimky“.

Studie doktora Warburga dokazuje, že nedostatek kyslíku je hlavní příčinou vzniku rakoviny. Pokles hladiny kyslíku totiž znamená současný vzrůst kyselosti organismu.

Voda je velice důležitá pro přirozenou tvorbu kyslíku v našem těle.

Objevil, že nádorové buňky jsou anaerobní (nevdechují kyslík) a že nemohou přežít v přítomnosti vysokých koncentrací kyslíku. A že mohou přežít jenom s pomocí glukózy a v prostředí bez kyslíku. Proto nádor není nic jiného, než obranný mechanizmus, kterého naše buňky používají, aby přežily v kyselém prostředí, v němž je nedostatek kyslíku.

Jste-li hodně zakyselení, vašemu organizmu automaticky chybí kyslík; a když vám chybí kyslík, tak máte zakyselený organizmus. Kyselé prostředí je prostředí bez dostatečného obsahu kyslíku.

Tkáně s nádorem jsou kyselé, zatímco ty zdravé jsou zásadité.

Nezdravá kyselost, nebo naopak prospěšná zásaditost organizmu je ale především výsledkem stravy, kterou jíme.

Poté, co je dokončen proces trávení, vytváří potrava v těle (dle svého nutričního profilu) podmínky buď pro kyselost či zásaditost. Jednodušeji řečeno, nezbytná zásaditost organizmu závisí silně na tom, co převážně jíme.

Bohužel se typická americká strava skládá především z toxických kyselinotvorných potravin, plných zpracovaných cukrů, rafinovaných obilovin a geneticky modifikovaných organismů. To vede k nezdravému překyselení organismu. Nevyvážené pH vašeho organismu může způsobit přerušení buněčné aktivity a jejich funkcí. To může dále vést k mnoha vážným zdravotním problémům, jako je rakovina, kardiovaskulární choroby, cukrovka, osteoporóza nebo pálení žáhy.

Pokud budete udržovat vaše tělo v překyseleném stavu po dlouhou dobu, může to výrazně urychlit stárnutí.

Proto je udržování pH rovnováhy v těle jedním z nejdůležitějších nástrojů k udržení zdraví.

Správná míra pH

Rakovina nemůže žít v zásaditém a vysoce okysličeném prostředí. Bohužel většina potravin, které lidé jedí, má malý obsah kyslíku a je vysoce kyselá. Maso vytváří v těle silně kyseliny, obsahuje také fosfor a síru, a při metabolizmu v těle se mění na kyseliny fosforečnou a sírovou. Kartonovaná soda je také extrémně kyselá. Stejně tak smažené potraviny, rafinovaný cukr, rafinovaná mouka, zpracované potraviny, alkohol, káva, mléčné výrobky, neorganické ovoce a zelenina pěstovaná s pesticidy a herbicidy, znečištěný vzduch, make-up, jisté oleje, opalovací krémy a roztoky, mýdla a kondicionéry, parfémy a kolínské, voda z kohoutku atd., to vše je kyselé, když se to dostane do těla hraje to roli při vzniku různých forem nemocí.

Chcete-li se správně stravovat, zajistěte svému tělu pravidelný přísun alespoň 60% zásadotvorné stravy a vyhýbejte se zejména průmyslovým výrobkům, které jsou z větší části silně kyselinotvorné. Jsou to zejména všechny sycené nápoje, sladkosti a také všechny produkty tzv. rychlého stravování. Nepřehánějte to nikdy ani se solí. Používejte ji proto přiměřeně. Když jste jakkoli nemocní, postarejte se především sami, aby vaše strava byla převážně zásadotvorná, a to z alespoň 80%.

Důležité je pochopit, že naše tělo má přirozenou pH rovnováhu. pH (potenciál vodíku) je měřítkem kyselosti nebo zásaditosti roztoku. Měří se v měřítku 0-14 – čím nižší pH, tím kyselejší roztok, čím vyšší pH, tím zásaditější roztok. Když není roztok ani kyselý, ani zásaditý, má pH 7, což je neutrální. Tělo má poměr mezi kyselinami a zásadami, zvaný pH, což je rovnováha mezi kladně nabitými (kyselinotvornými) a záporně nabitými (zásadotvornými) ionty. Tělo se nepřetržitě snaží udržet rovnováhu pH. Když je tato rovnováha narušena, může dojít k mnoha problémům.

Většina lidí trpících nerovnováhou pH je kyselých. Tento stav nutí tělo půjčovat si minerály – včetně vápníku, sodíku, draslíku a hořčíku – z klíčových orgánů a kostí, aby neutralizovalo kyselinu a bezpečně ji z těla odstranilo. Díky této námaze může tělo trpět závažnými a dlouhými poškozeními v důsledku vysoké kyselosti – což může probíhat bez povšimnutí roky.

Nerovnováha pH je hlavním a klíčovým faktorem při vzniku jakékoliv formy nemoci. Ideální rovnováha je mírně nad neutrální, někde mezi 7,2-7,4. V této rovnováze mají viry a nemoci jen malou šanci přežít, protože imunitní systém těla je zarazí.

Je třeba rozlišovat pH krve a pH tkání?

Odpůrci teorie překyselení často označují tuto teorii za nesmysl. Tvrdí, že překyselení je vymyšlený mýtus.

Jejich hlavním argumentem je fakt, že pH krve se pohybuje ve velmi úzkém pásmu. Pokud nastane výkyv jedním či druhým směrem, váš organismus okamžitě aktivuje opravné mechanismy.

V tom mají úplnou pravdu. Ale …

To platí pouze pro krev. A co zbytek těla? Lidské tělo se přece nevyznačuje jednotnou kyselostí ve všech svých částech. Zatímco pH krve je opravdu pečlivě udržováno ve velmi úzkém pásmu, to stejné neplatí pro mezibuněčné tkáně, lymfu nebo ostatní orgány.

Přece jen – u průměrného 70 kg člověka je v těle krve jen přibližně 5 litrů. Co zbylých zhruba 65 kg? I tam tělo okamžitě vyrovnává pH tak, jako to platí pro krev?

Samozřejmě, že ne.

Pokud by to byla pravda, nač by se pak například měřilo pH moči? Vždyť to by se přece, podle jejich teorie, také mohlo pohybovat pouze ve velmi úzkém pásmu.

Proto, pokud se setkáte s podobným argumentem o nesmyslnosti překyselení organismu, máte po ruce vůči těmto lidem pádný protiargument.

Ztráta rovnováhy pH v těle může způsobovat nemoci, které často označujeme jako špatná látková výměna či špatný metabolismus.

Ze zdravotního hlediska je nejdůležitější zásadité pH tělních tekutin a buněk.

Aby docházelo k pravidelnému čištění organismu a vyplavování škodlivin, měl by dospělý člověk denně vypít a vymočit kolem dvou litrů vody.

Názory odborníků:

 „Veškerá tak zvaná přirozená úmrtí nejsou nic jiného, než konečná míra zasycenosti těla kyselostí“, – MUDr. George Washington Crile (1864-1943), Cleveland, USA, chirurg.

„Nesčetné názvy nemocí nejsou důležité – důležitá je skutečnost, že všechny ty nemoci mají stejnou základní příčinu: přemíru kyselosti v těle.“ – MUDr. Theodore A. Baroody, autor knihy “Zvyšuj zásaditost nebo zemři” (“Alcalize or Die”).

Příloha:

Kyselinotvorné potraviny:

  • Rafinovaný cukr a jeho deriváty. Je ze všech potravin nejhorší, protože neobsahuje bílkoviny, tuky, vitamíny ani minerály, nýbrž pouze uhlovodany, které nadměrně škodí zejména slinivce břišní. Jeho pH je totiž až 2,1 (velmi kyselé).
  • Maso (prakticky všechny druhy)
  • Výrobky živočišného původu – mléko, sýry, smetana, jogurty atd.
  • Rafinovaná sůl
  • Rafinovaná mouka a všechny její deriváty, jako jsou těstoviny, dorty, sušenky apod.
  • Chleba
  • Margaríny
  • Kofein
  • Alkohol
  • Tabák
  • Veškeré průmyslové a konzervované potraviny, které obsahují umělé chemické konzervanty,barviva, aromata, stabilizátory atd. atd.

Zásadotvorné potraviny:

  • Voda. Je velice důležitá pro přirozenou tvorbu kyslíku v našem těle.
  • Veškerá syrová zelenina. Některá má sice kyselou chuť, ale v těle se zásadně změní a stane se zásaditou.
  • Ovoce. Například citron dosahuje v těle velmi vysokého stupně zásaditosti (nenechte se zmást jeho velmi kyselou chutí).
  • Mandle.
  • Celozrnné obiloviny: jedinou zásadotvornou obilovinou je proso. Všechny ostatní obiloviny jsou bohužel už lehce kyselé, ale ideální strava musí obsahovat i určité procento kyselin, takže je dobré jíst i trochu obilovin. Veškeré obiloviny se ale musí jíst uvařené.
  • Přírodní med. Má rovněž velmi vysokou zásaditost.
  • Chlorofyl. Zelené, nevařené či jinak vůbec neupravované rostliny totiž obsahují zcela původní přírodní chlorofyl, který je velice zásaditý.
  • Cvičení. Pravidelné cvičení a fyzické práce pomáhá rovněž udržovat náležitou zásaditost organizmu, protože dodatečně rozvádí nadýchaný kyslík po celém těle. Příliš sedavý způsob života proto každý lidský organizmus předčasně ničí.